Bludiště s rybičkou

Měli jsme si stáhnout bludiště a projít ho různými nástroji. Pracovalo se mi dobře.

Psaní a editace

Tady jsme měli udělat: ci jsme dělali v sobotu, v článku doplnit správné samohlásky, nahradit nějaká písmena v dalším článku, doplnit názvy živočichů, rostlin a namalovat
k tomu obrázek:

k Ů Ň
K r Á V a
m E D v Ě d
L a S I Č k A
p Ě N k A V a
S r n E C
k A M z Í k
c A n D Á t
M r A v e N E C
r O r Ý S


k o n v a l i n k a
b l e d u l e
p a m p e l i š k a
s a s a n k a
p r v o s e n k a
t u l i p á n
s n ě ž e n k a
k o p r e t i n a
d e v ě t s i l
o b i l í


Vandrovali hudci

Vandrovli hudci, dva pěkní mládenci.
Řekl jeden druhému bratr bratru svému: „Slyšíš milý bratře, znám já dřevo krásné. Dřevo javorové, na housličky dobré. Dřevo podetněme, houslí nadělejme. Houslí mně a tobě, ať zahrajem sobě.“
Když ponejprve sťali, dřevo zavzdychalo, když podruhé sťali, krvička prýštila, když potřetí sťali, dřevo promluvilo: „Nesekejte hudci, vy pěkní mládenci, vždyť já nejsem dřevo, já jsem krev a tělo. Jsem pěkná děvečka, tu z toho městečka. Matka mě zaklela, když jsem vodu brala a s milým postála.“
„Jděte hudci, jděte, mé matce zahrejte. Zahrejte u dveří o té její dceři.“
Hudci počnou hráti, matička plakati: „Nehrejte mně hudci, vy pěkní mládenci. Nic vy mi nehrejte, v srdce nevbdejte. Dosti já hoře mám, když své dcery nemám.“















Medvědi nevědí

Medvědi nevědxí že txůristi nemaj zbraně
až jednou procitnou počíhají si někdy na ně.
Výpravě v doubravě malý grizzly ukáže se
turisté zajisté rozutíkají se po lese.

Na pěšině zbydou po nich tranzistoráky
a dívčí dřeváky a druhé foťáky
medvědi je v městě vymění za zlaťáky
za ty si koupí maliny, med a slané buráky.
















Naše sobota
V sobotu jsme řezali dřívý, hrali na počítači pomáhali mamce. Večír jsme jeli na noční soutěž hasičů v Rosicích, ale našim klukům se to moc nepovedlo sice na poprve byly druhý ale na konec byly protože to tam udělali blbě radši nebudu říkat jak. No sobota se jakž takž nevyvedla.